| Po | Ut | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 29 | 30 | 31 | 01 | 02 | 03 | 04 |
| 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 01 |
Zasvěcení :: Autor: Lilithka
I já si tím musel projít a viděl jsem to několikrát. Zasvěcení nového smrtijeda.
To se vždycky utvoří kruh věrných okolo Pána Všeho Zasraného Zla. Jenom já, Lucius a Belatrix smíte být uvnitř po jeho boku. Já po pravém, jako jeho nejvěrnější. Ano, to jsem, od té doby, co jsem zabil Brumbála.
Až se Veškeré Zlo uráčí přijít, projde špalírem pokleslých hlav a hloupých pohledů a posadí se na svůj trůn. Nyní je chvíle pro všechny ty "nevyvolené," aby sklonili hlavy ještě níž a neodvážili se pohnout, dokud nepřijde nováček.
Oblečený v rudém plášti, bez kápě a masky. Aby každý věděl, kdo se k nám připojuje. Sleduji pohledem Draca Malfoye, blížícího se pomalu, s pohledem zarytým do nohou Voldemorta. Už za tuhle drzost by mohl dostat cruciatus. Ale ví, že je Malfoy... nebude se plazit před nikým. Tohle ho Lucius dobře naučil a Pán zla to ví.
Nejspíš proto ho za tuhle provokaci obdaruje jenom šrámem na zápěstí. Víc ho netrestá, když zmijozelský princ nedá najevo bolest a jde pořád dál. Konečně stojí před námi.
Ocelový pohled zavrtává do svého otce, doteď nevěděl, že už je pryč z vězení. Unikl jenom on, díky dobře vykonané práci svého syna. Přitom...
Jediné trhnutí Zlé ruky je pokynem pro strážce dnešní oběti, aby ji přivedli.
Malá, sotva desetiletá dívka, spadne před trůn na zem. Brečí, ale neprosí, jenom marně otvírá ústa a natahuje ruce k nám. Jako každá oběť má už dávno vyříznutý jazyk... Zlo prý nemá rádo po nocích křik... Aspoň to nemusím poslouchat ani já.
Draco ví, co má dělat. Byl ani ne před hodinou poučen o tajemství svého zasvěcení. Pomalu, kousek po kousku, zabít mudlovskou šmejdku. Samozřejmě se nepočítá s tím, že bude mít často příležitost zabíjet pomalu, ale někteří v téhle síni si to chtějí užít, že?
S odporem zahlédnu záblesk pobavení v očích několika "přátel."
S odporem se musím dívat na hůlku a Draca, který vyslovuje jedno kouzlo za druhým. Dívce tak narostou odporné puchýře, splasknou, zvětší se, splasknou. Velmi bolestivé. Popraskají jí oči. Když příliš divoce máchá rukama, spraví to jednoduché kouzlo. Silné sectumsempra a nikdy nic už neuchopí. Nakonec ji zbaví šatů, sebe také a provede s ní něco tak ohavného, odporného. Miluje se s kusem masa. Jak jsem sakra kdysi taky mohl...
proč já?
Nyní mlčím, stejně jako ty desítky zasvěcení předtím. Stejně jako vždycky.
Konečně se mladý Malfoy udělá, zvedne, urychleně očistí od krve, kousků kůže a masa. Kdysi příjemně vypadající dívce se pomaličku zvedá hrudníček. Přes krev z očí nejde vidět hebká pleť...
Nesmím se odvrátit, musím ukazovat pobavení nad vším, co se tady děje. Musím si jít ještě kopnout do mrtvoly poté, co na pokyn Všeho Zkurvenýho Zla mladý Malfoy zabije dívku zakázanou kletbou.
Mladý Malfoy... pro mě už nikdy Draco.
Stejně jako jsem ztratil desítky studentů tímhle způsobem, ztrácím i tebe... ztratil jsem i sebe.